Československá televize zahájila svoji činnost již v roce 1953, ale až o několik let později dospěla k tomu, že by bylo vhodné mít své vlastní logo. K řešení tohoto problému přistoupila způsobem, který je i dnes považován za nejhorší možný: formou soutěže pro studenty. Obrátila se na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde v rámci ateliéru grafického designu profesora Františka Muziky proběhla interní soutěž. Tu vyhrál student posledního ročníku Roman Rogl (1939 - 1997). Dnes zcela neznámý grafik vedle tohoto mimořádného zápisu do dějin české typografie navrhl už jen několik knižních obálek a také upravil první ročníky důležitého kulturního časopisu 60. let Tvář.
Roglův návrh má podobu televizní obrazovky, tvořenou písmeny „č" a „t". Dole na sebe navazují, ovšem v horní části je mezi nimi malá mezera, která zde však nemá smysl a působí rušivě, neboť přetíná tvar vymezující obrazovku. Na některých starších vyobrazeních je logo doplněno dvojicí klínovitých útvarů, černým a bílým. Horní se špičkou dotýká písmena právě u zmíněné mezery, a tím ji zdůrazňuje. Je možné, že šlo o původní verzi logotypu, kde mezera se zapojovala do celku obrazce; po jeho redukci však vystoupila její zbytečnost. Tvar „obrazovky" odpovídá mnohem oblejším formátům televizních přístrojů v té době. Vysílání bylo pouze černobílé, takže také logo si vystačilo s variantou bílé kresby na šedé obrazovce.
V roce 1969 bylo v důsledku federalizace přidáno písmeno „s", které vyzdvihlo postavení Slovenské republiky i v rámci Československé televize. Změnila se však pouze zkratka (ČST) a logotyp, nikoliv oficiální název. Autorem této úpravy byl opět Roman Rogl, který značku už vytvořil s perspektivou zavedení barevného vysílání i v barevné kombinaci národní trikolóry. A hned v roce 1970 se opravdu uskutečnil první barevný přenos z mistrovství světa v klasickém lyžování ve Vysokých Tatrách. Značka v této podobě vydržela až do roku 1993, kdy v souvislosti s rozpadem federace byla vytvořena samostatná Česká televize.
